Reforma PSYCHIATRICKÉ PÉČE
O reformě psychiatrické péče se jedná již řadu let. Strategie reformy byla schválena na Ministerstvu zdravotnictví ČR v říjnu roku 2013. Reálná implementace začala napojením na Evropské investiční a strukturální fondy s počátkem realizace projektů v roce 2017. První změny v systému péče začaly být tedy patrné v roce 2018–2019.
Reforma psychiatrické péče je systémovou změnou poskytování psychiatrické péče, kde hlavním cílem je zvýšení její kvality a efektivity, a zejména zvýšení kvality života a omezení stigmatizace lidí s duševním onemocněním.
- Co se změnilo částečnou reformou psychiatrické péče, třeba konkrétně u Vás na dětském oddělení?
Obávám se, že reforma na dětských psychiatrických odděleních není zatím nijak viditelná. Jedním z cílů je destigmatizace oboru, což se do určité míry daří z důvodu obrovského nárůstu dětských pacientů v době covidu. O problémech dětí se začalo více hovořit, bohužel i z důvodu toho, že lékařů je málo a na poskytnutí pomoci se často musí čekat několik měsíců. Dalším z cílů je deinstucionalizace, přesunutí péče do ambulantní sféry. V dětské psychiatrii však toto není vhodný cíl. V současné době narážíme na velký nedostatek lůžkových kapacit, kdy děti na hospitalizaci musí čekat i několik týdnů. Jedná se o pacienty se sebevražednými myšlenkami, po sebevražedných pokusech a takovéto děti nemohou být léčeni pouze ambulantně. Navíc dětští pacienti nezůstávají v nemocnicích dlouhé měsíce. Cílem je vracet je co nejdříve do každodenního života, ale bez hospitalizace se často neobejdeme.
Cílem reformy je zakládání CDZ (centra duševních zdraví), kde bude pracovat multidisciplinární tým (psychiatr, psychiatrická sestra, sociální pracovník, psycholog), zde opět narážíme na nedostatek odborníků. Dětských psychiatrů je v současné době cca 180 z toho polovina je v důchodovém věku, nový příval odborníků se bohužel nekoná. Při květnové atestaci byla přihlášena pouze jedna lékařka, což je z mého pohledu velmi alarmující, bez dostatku lékařů a dalších odborníků se bude reforma velmi obtížně naplňovat.
- Cílem reformy byla komplexní ambulantní péče v psychiatrii, rozšíření ambulantních specialistů, včetně oblasti dětské a dorostové psychiatrii. Došlo i k těmto změnám na Vašem dětském oddělení?
Na našem oddělení vykonávají ambulantní péči všichni lékaři, jak akutní, tak chronickou. Při současném nárůstu pacientů je i na nás velký tlak. Často je velmi těžké skloubit práci lékaře na oddělení, a ještě poskytovat péči ambulantům. Denně je několik desítek telefonátů zoufalých rodičů, kteří hledají lékaře. Často říkají, že v mnoha ordinacích mají stop stav, nabízí termíny za půl roku, nebo zapsání do pořadníku. Obrací se na nás i pojišťovny, abychom péči poskytli. Nicméně i my se dostáváme na hranu kapacit.
- Mělo být také na posílení psychiatrických sester, jak je to u Vás se sestrami, máte jich dostatek? A pokud NE, jak se zajišťuje kvalita péče?
Počet sester na našem oddělení je neměnný. Jedná se o velmi náročnou práci, péče o děti s psychickými nemocemi je specifická, vyžaduje od sester samozřejmě příslušné zdravotnické vzdělání, nutná je i velká empatie, kreativita a trpělivost.
- Díky motivačním úhradám bylo plánováno vznik akutních lůžek a provoz následné lůžkové péče, jak je to u Vás v nemocnici?
Naše oddělení má 30 lůžek, poskytujeme pacientům pouze akutní péči, tzn. hospitalizaci kolem 30 ošetřovacích dnů. K následné péči poté děti odesíláme do psychiatrických nemocnic, pokud je to nutné. V posledních letech došlo spíše ke snižování lůžek z důvodu nedostatku personálu. Z tohoto důvodu hrozil i zánik PN Opařany. Pár míst vzniklo v PN Bohnice, ale jinak mi není známo, že by se někde lůžkové kapacity navyšovaly.
- Co je „Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030“ a z jakého důvodu vznikl?
Vláda ČR schválila na svém zasedání dne 27. 1. 2020 Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, jedná se o základní strategický dokument pro právě probíhající reformu.
Jedním z hlavních cílů Národního akčního plánu je přesun dlouhodobě hospitalizovaných osob v psychiatrických zařízeních do komunitního prostředí. Do roku 2022 by mělo přejít do komunitní péče
1 200 klientů. Sociálně zdravotní služby mají zajišťovat multidisciplinární týmy soustředěné v centrech duševního zdraví. Plán počítá s fungováním 30 center do roku 2022 a s celkovým počtem 100 center
v následujících letech.
Vládní strategie také zdůrazňuje ochranu lidských práv lidí s duševním onemocněním a jejich destigmatizaci. Národní akční plán si dále klade například za cíl pilotně otestovat modely služeb v oblasti bydlení s různou mírou podpory zaměřených na dosažení zotavení a zlepšení situace u lidí s duševním onemocněním (například Recovery House, Housing First, Dům na půl cesty) ve vybraných místech ČR.
- Do reformy se zapojili pacientské organizace, ale i sami pacienti, kteří si prošli tímto onemocněním. Domnívám se, že dosažením cíle reformy není možné bez hlubokých strukturálních změn systému péče, co Vy na to?
Pacientské organizace jsou jistě moc fajn příležitost, jak dát najevo potřeby pacientů, to, co je trápí z jejich pohledu a dále s tím pracovat. Každá konstruktivní připomínka je důležitá a může přispívat ke zlepšování celé situace.
Na otázky o aktuálnosti reformy odpovídala MUDr. Tereza Podhorná, primářka Oddělení dětské psychiatrie ve Fakultní Thomayerově nemocnici, Praha.
Děkuji za rozhovor.
Mgr. Libuše Pešlová
víceprezidentka Svazu pacientů ČR